Fakta o klimatu

Opatření pro dekarbonizaci domácností – grafy

2026-04-28T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Opatření pro dekarbonizaci domácností

2026-04-21T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Odchod velkých tepláren v Česku od uhlí

2026-02-09T00:00:00+00:00

Tento přehled ukazuje stav odchodu od uhlí velkých teplárenských soustav v Česku. Ty dohromady zásobují přes milion českých domácností, což jsou skoro tři čtvrtiny všech domácností vytápěných dálkovým teplem. Naprostá většina z nich buď od uhlí už odešla nebo odchod od uhlí připravuje.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Konec uhlí v Česku

2026-01-19T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Dekarbonizace teplárenství: jak v Česku vyrobit dost nízkoemisního tepla pro dálkové vytápění?

2025-10-14T00:00:00+00:00

Dálkové vytápění hraje v dodávkách tepla v současném Česku významnou roli. Zároveň je s ním spojeno velké množství emisí skleníkových plynů. Tento text ukazuje možnosti, jak sektor teplárenství dekarbonizovat a proč je tato transformace důležitá.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak rozvoj solárních a větrných elektráren ovlivňuje ceny elektřiny?

2025-10-02T00:00:00+00:00

Jak se rostoucí instalovaný výkon a výroba z fotovoltaických a větrných elektráren promítá do cen elektřiny pro koncové zákazníky? Solární a větrné elektrárny jednoznačně zlevňují velkoobchodní elektřinu. Cenu elektřiny pro koncové spotřebitele však významně ovlivňují i další položky, například daně nebo náklady na rozvoj sítí, které záleží hlavně na regulacích v daném státě. Následující text vysvětluje, z čeho se cena elektřiny na faktuře skládá, a popisuje různé způsoby, jimiž státy EU přenášejí náklady a výnosy rozvoje obnovitelných zdrojů na konečné spotřebitele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Tlející dřevo a staré stromy

2025-09-23T00:00:00+00:00

Přestože mohou staré stromy a tlející dřevo působit jako jakýsi „nepořádek“ v lese, jejich přítomnost má pro lesní ekosystém velký význam.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Ptáci zemědělské krajiny

2025-09-23T00:00:00+00:00

Ptáci jsou v polních a lučních ekosystémech na vrcholu potravního řetězce, proto je jejich přítomnost v krajině dobrým znamením. Ukazuje, že krajina je dost pestrá na to, aby zde nalezli dostatek potravy, vhodné podmínky k hnízdění a podobně.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Krajinotvorné prvky

2025-09-23T00:00:00+00:00

Už název napovídá, že krajinotvorné prvky tvoří, přesněji řečeno spoluutvářejí krajinu. Jsou to takové malé oázy v často jednotvárné krajině, která se intenzivně využívá k produkci potravin a ve které pro pestrý život mnohdy nejsou vhodné podmínky.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Hmyzí opylovači

2025-09-23T00:00:00+00:00

Opylování si většina lidí nejspíše spojí hlavně se včelami, ale hmyzích opylovačů existuje mnoho různých druhů. Některé druhy jsou úzce navázány na konkrétní druhy rostlin a určité typy květenství.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaké bariéry stojí v cestě dekarbonizaci sektoru budov v Česku?

2025-09-05T00:00:00+00:00

Téměř polovina celkové spotřeby energie v Česku a přibližně třetina vyprodukovaných emisí skleníkových plynů je spojena se sektorem budov. Dekarbonizaci tohoto sektoru nicméně komplikují různé bariéry: například chybějící strategie renovace budov či nedostatek finančních prostředků. Důležitou roli hraje také čas – zrenovovat celý domovní fond totiž není otázkou let, nýbrž desetiletí. Přehled hlavních bariér dekarbonizace budov v Česku přináší následující text.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Překážky v dekarbonizaci průmyslu v ČR

2025-08-30T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak spolehlivě vyrábí v Česku solární a větrné zdroje?

2025-06-23T00:00:00+00:00

Výroba elektřiny ze slunce a větru je v čase velmi proměnlivá, a to jak v průběhu dne, tak během roku. Podrobná analýza dat ukazuje, že solární a větrné elektrárny jsou většinou spolehlivé zdroje energie a že i v nejméně příznivých obdobích jí vyrobí nemalé množství. Pro stabilní dodávky elektřiny jsou ale potřeba baterie a záložní zdroje, které v nutných případech dokážou rychle naskočit a doplnit nedostatky výroby.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU a Británii

2024-11-25T00:00:00+00:00

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU se mezi lety 2000–2024 zvýšil přibližně 17×. Nejvyšší podíl těchto zdrojů má Dánsko, nejnižší Česko.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Uhelné elektrárny a teplárny v Česku

2024-10-31T00:00:00+00:00

Uhlí je pro Česko významným palivem – vyrábí se z něj dvě pětiny elektřiny a polovina dodaného tepla. Kde se v Česku uhlí těží a kde se nacházejí největší elektrárny a teplárny?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Výroba elektřiny v Česku bez uhlí: dodatečné Q&A ke studii

2024-10-26T00:00:00+00:00

Česko má dnes nadbytečnou kapacitu uhelných zdrojů. Současně zde probíhá debata, zda je rychlý odklon od uhlí ve výrobě elektřiny možný, nebo není. Na politické úrovni jde zejména o diskuzi okolo možných uhelných „přílepků“ k zákonu nazývanému Lex OZE 3. Analytický tým Fakt o klimatu vydal v září 2024 studii Výroba elektřiny v Česku bez uhlí, kde argumentuje, že velká většina současných uhelných elektráren není pro zajištění dodávek elektřiny potřeba. Následující text podrobně odpovídá na sadu otázek a připomínek, které se po zveřejnění studie objevily, a znovu vysvětluje její hlavní sdělení.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaké nástroje má stát k dispozici pro dekarbonizaci?

2024-10-21T00:00:00+00:00

Transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžaduje sérii důležitých rozhodnutí o vhodných řešeních a opatřeních. To se neobejde bez jasné komunikace a spolupráce na všech úrovních a bez nastavení podmínek a prostředí pro jednotlivé aktéry. Klíčovým hráčem je v tomto ohledu stát a jeho vláda.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Výroba elektřiny v Česku bez uhlí

2024-09-25T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů ze zemědělství v ČR

2024-07-12T00:00:00+00:00

Podíl zemědělství (včetně spalování fosilních paliv v tomto sektoru) na celkových emisích skleníkových plynů Česka v roce 2022 byl 8,2 %.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Cesty k čisté a levné elektřině v roce 2050

2024-06-12T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak bude fungovat zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov (tzv. ETS 2)?

2024-06-10T00:00:00+00:00

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami. Systému zpoplatnění, tzv. EU ETS (EU Emissions Trading System), podléhají v současnosti velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Emise ze silniční dopravy a budov však na celoevropské úrovni dosud zpoplatněny nebyly. Jaké cíle z hlediska snížení emisí si nový systém klade? Jak chce ošetřit možné potíže domácností a malých podniků? Na tyto a další otázky odpovídáme v následujícím článku.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co ovlivňuje zdraví půdy a proč půda degraduje?

2024-04-30T00:00:00+00:00

Kvalita zemědělské půdy v Česku i na mnoha místech ve světě dlouhodobě klesá. Je to způsobeno zejména lidskou činností, především intenzivním modelem hospodaření, který je optimalizován na co možná nejvyšší, krátkodobé výnosy, ale nehledí na dlouhodobé zdraví půdy a její další (neprodukční) funkce. Jaké problémy jsou s touto postupující degradací spojeny a jak souvisí stav půdy se změnou klimatu?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak poznat kvalitní uhlíkový offset?

2024-02-09T00:00:00+00:00

Přibývá odborných studií, které poukazují na to, že řada offsetových projektů nemá slibovaný efekt. To, za co bylo zaplaceno, se nestalo (nebo jen částečně). Namísto ochrany lesů, půdy a sekvestrace uhlíku tak dál zůstávají nekompenzované emise skleníkových plynů, kupující offsetů jsou nespokojení, odstupují ředitelé certifikačních společností… Jaké otázky si tedy při nákupu klást a jak se vyhnout těmto nekvalitním offsetům, které mohou pro kupujícího znamenat i reputační riziko?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak se na emisích skleníkových plynů podílí osobní doprava?

2024-01-23T00:00:00+00:00

Bez kvalitní a spolehlivé dopravy se moderní společnost neobejde: umožňuje dostupnost služeb, rozvoj podnikání a obchodu, podporuje sociální aspekty života a mnoho dalšího. Zároveň z dopravy pochází přibližně čtvrtina světových emisí skleníkových plynů. Kde tyto emise vznikají a jak je minimalizovat, aniž bychom přišli o výhody, které nám doprava přináší?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Vodík v energetice

2024-01-18T00:00:00+00:00

Vodík je nejlehčí a nejhojnější prvek ve vesmíru, tvoří až 90 % všech atomů. Díky své schopnosti akumulace energie se o něm často mluví jako o technologii budoucnosti, avšak jeho použití v jiných odvětvích je již mnoho let zcela běžné. Dnes je využíván mimo jiné například v chemickém průmyslu jako redukční činidlo, či v zemědělství pro výrobu hnojiv. Zatímco v roce 2022 dosáhla celosvětová poptávka po vodíku 95 Mt, v roce 2050 se odhaduje až na 600 Mt.

V současnosti (2024) se vodík vyrábí skoro po celém světě, včetně Česka. U nás jde však téměř výhradně o šedý (vysokoemisní) vodík vyráběný v rámci petrochemického průmyslu firmami jako např. litvínovský Unipetrol či ústecká Spolchemie. Výroba zeleného vodíku se u nás postupně zavádí v rámci několika výzkumných projektů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR?

2024-01-15T00:00:00+00:00

Elektroaut přibývá, celosvětově jejich prodej rychle roste. Jaký dopad bude mít elektrifikace dopravy na spotřebu elektřiny v ČR?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co jsou uhlíkové offsety?

2023-12-08T00:00:00+00:00

Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO₂. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaké problémy jsou spojeny s uhlíkovými offsety?

2023-12-08T00:00:00+00:00

Přestože offsetování bývá často prezentováno jako relativně jednoduchá a efektivní cesta ke snižování emisí skleníkových plynů, skutečnost je složitější. Namísto slibovaného řešení jednoho problému mohou snadno vzniknout problémy další. V čem spočívají a jaké jsou jejich příčiny? A proč nákup offsetů automaticky nedělá firmu „zelenější“?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Mezinárodní dohody o biodiverzitě

2023-10-17T00:00:00+00:00

Ačkoli první mezinárodní úmluvy a strategie věnované ochraně přírody vznikly už ve druhé polovině 20. století, teprve v poslední dekádě začíná svět mnohem více vnímat ubývající biodiverzitu jako problém, který představuje významná rizika – jak pro přírodu samotnou, tak pro lidskou civilizaci. Tomu odpovídá zvýšené úsilí zaměřené na ochranu biodiverzity.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Územní stopa elektřiny ze slunce, větru a biomasy

2023-09-18T00:00:00+00:00

Fotovoltaika má menší územní stopu než větrné parky, převážnou část území s větrnými elektrárnami lze ovšem využít k dalšímu účelu (třeba jako pole, louku nebo les). U solárních elektráren umístěných v krajině je toto dvojí využití také možné, ale omezenější. Mnohonásobně větší územní stopu pak má cíleně pěstovaná biomasa, která tak může sloužit pouze jako doplňkový zdroj energie.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Klimatické zákony států EU

2023-09-15T00:00:00+00:00

Už šestnáct států Evropské unie přijalo svůj vlastní klimatický zákon. Každý z nich v něm představuje své ambice na snižování emisí skleníkových plynů a cesty k nízkoemisní budoucnosti – míra detailu se ovšem v různých zemích dost liší. Zasazení klimatických závazků do zákona je důležité v tom, že aktéři ve veřejné i soukromé sféře mají větší zodpovědnost za jejich plnění a zároveň se tyto závazky stávají odolnějšími vůči změnám politické nebo ekonomické situace v zemi. Česko zatím svůj klimatický zákon nemá.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaká je průměrná teplota planety Země?

2023-09-15T00:00:00+00:00

Průměrná teplota planety se pohybuje okolo 15 °C a s postupující klimatickou změnou se pomalu zvyšuje – zhruba o 0,2 °C za dekádu. Otázka průměrné teploty planety je ale trochu komplikovanější, záleží totiž například na ročních obdobích. Více vysvětluje následující text.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak dekarbonizovat výrobu oceli?

2023-09-11T00:00:00+00:00

Výroba oceli je emisně velmi náročná. Zároveň se jedná o materiál, který je pro fungování moderní společnosti naprosto zásadní. Proto je dekarbonizace tohoto průmyslového sektoru velice důležitá. Cest k ní vede několik a každá má své výhody i nevýhody.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů z průmyslu v ČR

2023-08-17T00:00:00+00:00

Z průmyslu pochází čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v České republice. Průmysl je tak po výrobě elektřiny a tepla druhým největším producentem těchto emisí.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaké jsou závazky Česka v oblasti klimatu?

2023-08-17T00:00:00+00:00

V Česku aktuálně probíhá revize tří klíčových dokumentů v oblasti klimatu a energetiky: Politiky ochrany klimatu, Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu a Státní energetické koncepce. Ty určí, jak bude vypadat česká cesta k bezemisní ekonomice a společnosti v dalších letech. Všechny tři dokumenty přitom musí zahrnovat závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a unijní legislativy. Následující text přibližuje, o jaké závazky jde a jak vznikají.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů z průmyslu v EU

2023-08-14T00:00:00+00:00

Z průmyslu pochází více než čtvrtina celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Průmysl je tak největším producentem těchto emisí před dopravou a výrobou elektřiny a tepla.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Vývoj světových emisí CO₂

2023-08-11T00:00:00+00:00

Emise oxidu uhličitého vzrostly ze 17 miliard tun v roce 1959 na 41,4 miliard tun v roce 2023. Z naprosté většiny nyní pochází ze spalování fosilních paliv a z průmyslových procesů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Uhlík v půdě

2023-08-04T00:00:00+00:00

V organické půdní hmotě se nachází třikrát více uhlíku než v zemské atmosféře. To představuje velké riziko i příležitost – na jedné straně se v důsledku nevhodného zacházení s půdou může velké množství uhlíku do atmosféry uvolnit, na druhé straně má půda při využití vhodných postupů značný potenciál sloužit jako jeho dlouhodobé úložiště. Roli půdy v mitigaci (zmírňování) klimatických změn je proto v posledních letech věnována stále větší pozornost, což dokládá například i rozrůstající se trh s uhlíkovými kredity (offsety). Studie v této rešerši jsou rozděleny do tematických sekcí.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak dekarbonizovat výrobu cementu, vápna a skla?

2023-07-20T00:00:00+00:00

Cement, vápno a sklo. Tři hlavní produkty emisně náročného sektoru – tzv. minerálního průmyslu. Jeho dekarbonizace nebude snadná, protože nestačí pouze nahradit fosilní paliva při spalování, velká část emisí vzniká také při chemických reakcích během výroby, zejména u cementu a vápna. Potřebné technologie, jakými je například zachytávání CO₂ či zelený vodík, bude ale nutné dál rozvíjet a vybudovat pro ně veškerou nutnou infrastrukturu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Atribuce nedávných extrémních událostí

2023-06-08T00:00:00+00:00

K extrémním projevům počasí klimatická změna někdy přispívá, jindy tomu tak není. Vědci vzájemnou souvislost mezi těmito jevy dlouhodobě zkoumají a v tzv. atribučních studiích popisují, jak změna klimatu ovlivnila pravděpodobnost výskytu konkrétní extrémní události, případně jaký vliv měla na její intenzitu. Více o této metodě používané organizací World Weather Attribution lze najít na našem webu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaké jsou technologie dekarbonizace průmyslu?

2023-05-31T00:00:00+00:00

Průmysl výrazně přispívá ke změně klimatu tím, že vypouští velké množství skleníkových plynů. Zároveň jde o oblast lidské činnosti, jejíž dekarbonizace je velmi obtížná. Tento text popisuje hlavní možnosti, jak lze snížit emise v důležitých výrobních sektorech, jaký je očekávaný vývoj potřebných technologií a které výzvy bude nutné řešit.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co navrhuje plán REPowerEU a jak se dotýká Česka?

2023-05-23T00:00:00+00:00

Invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 naplno ukázala, že energetická i klimatická krize mají společného jmenovatele: fosilní paliva. Zároveň je zřejmé, že na cestě ke klimatické neutralitě nemůže Evropa dále v tak velké míře spoléhat na fosilní plyn coby přechodné řešení. Současnou krizi je však možné vnímat i jako příležitost k přechodu na čisté zdroje energie, k investicím do energetické účinnosti a úspor a také k zajištění větší evropské a národní energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Tyto změny současně povedou ke snížení emisí skleníkových plynů a naplnění závazků Pařížské dohody.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proměny mixů výroby elektřiny

2023-05-16T00:00:00+00:00

V Evropě i dalších státech světa se na začátku 21. století začíná měnit poměr mezi jednotlivými zdroji, které slouží k výrobě elektřiny (tzv. mix výroby elektřiny). Česko má stále více než polovinu elektřiny z fosilních paliv, Slovensko z jaderné energie. V souvislosti s klimatickými cíli pro snižování emisí skleníkových plynů však obecně dochází k útlumu výroby z fosilních paliv (především z uhlí) a více či méně se zvyšuje zastoupení obnovitelných zdrojů – hlavně větrných a solárních. V několika státech hraje nadále důležitou roli jaderná energetika, ale přístup k ní se napříč státy liší – zatímco některé v ní vidí cestu k dekarbonizaci (Česko nebo Francie), jiné se rozhodly pro její úplné opuštění (Německo či Itálie).

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak se v čase proměňovala role trhu a státu při výrobě a distribuci elektřiny?

2023-05-09T00:00:00+00:00

Je elektřina spíše obchodovatelná komodita, nebo je to něco, na co by měl mít každý právo? Tedy je lepší nechat její výrobu a distribuci spíše na tržním prostředí, nebo se o to má postarat stát? To jsou základní otázky, které v minulosti formovaly úvahy o elektroenergetice a jsou stejně aktuální i dnes. Každá varianta má své výhody a nevýhody, stát umí lépe něco jiného než trh (a naopak). Tento text přináší krátký přehled, jak se systém pravidel spojených s produkcí a dodávkami elektřiny proměňoval v minulosti, a přidává současný kontext, důležitý pro naše rozhodování do budoucna.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Hodnota lesa pro přírodu a společnost

2023-04-26T00:00:00+00:00

Důsledkem zúženého pohledu na hodnotu lesa, kdy pro jeho majitele je dřevo zpravidla jediným zdrojem příjmu, je jednostranné zaměření lesního hospodaření na produkční funkci. Ostatní důležité funkce lesa pak ustupují do pozadí – ke škodě člověka i přírody.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaký přínos pro les v časech klimatické změny může mít lesní certifikace?

2023-04-26T00:00:00+00:00

Les, kde člověk přírodě do ničeho nezasahuje, má obdivuhodnou schopnost vyrovnat se s nejrůznějšími událostmi i dlouhodobými změnami – požáry, suchem, vichřicí, ochlazením i oteplením, zvládne i přemnožené škůdce. Většina lesů v Česku se však hospodářsky využívá a určitě bychom v tom rádi pokračovali i dál. Aby to bylo v době měnících se klimatických podmínek a ubývání biodiverzity možné, potřebujeme mít k dispozici různé nástroje, jež podpoří přirozenou adaptabilitu lesů a pomohou jim tyto změny zvládnout. Kromě kvalitní legislativy, v níž se budou probíhající změny odrážet, mohou být užitečné i lesní certifikace podporující hospodaření blízké přírodě.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jakou ekonomickou hodnotu má příroda?

2023-04-26T00:00:00+00:00

Navzdory všemu, co přináší moderní civilizace, zůstává člověk zcela závislý na přírodním světě. Intenzivně (a jaksi samozřejmě) využíváme přírodní zdroje k udržování a dalšímu zvyšování životní úrovně, aniž bychom si tuto svou základní závislost plně uvědomovali. A domýšleli důsledky, které pro nás z chudnutí živého světa plynou – nejen v oblasti zdraví a kvality života (kde je to často intuitivní), ale například i z hlediska fungování ekonomiky a dlouhodobé stability.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaký přínos pro les v časech klimatické změny může mít lesní certifikace?

2023-04-20T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Rozvoj obnovitelné energie v Česku do roku 2030

2023-04-06T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak se mění počet extrémně teplých a extrémně studených dní v Česku?

2023-03-09T00:00:00+00:00

Na Silvestra roku 2022 vystoupila teplota v pražském Klementinu na hodnotu 17,7 °C. Předchozí Silvestr, roku 2021, to bylo o něco méně, 14,4 °C. Avšak nejvyšší silvestrovské teploty bývaly v Klementinu okolo 2,3 °C – poslední dva Silvestry tedy byly opravdu výjimečně teplé. Zdá se, že také v létě častěji přichází vlny veder a padají teplotní rekordy. Nabízí se tedy otázka: Mění se počet výjimečně teplých dní, nebo je jich víceméně stejně jako dříve? A jak je to s výjimečně chladnými dny?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v EU a Británii

2023-02-24T00:00:00+00:00

Výroba elektřiny ve státech Evropské unie a ve Velké Británii v roce 2021 podle podílu jaderných, fosilních a obnovitelných zdrojů. V Česku se na výrobě elektřiny podílely z 50 % fosilní paliva, z 37 % jaderná energie a 13 % vyrobily obnovitelné zdroje.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Z čeho můžeme v Česku vyrábět bezemisní elektřinu?

2023-02-24T00:00:00+00:00

Abychom mohli energetiku dekarbonizovat dostatečně rychle, potřebujeme významně posílit bezemisní zdroje elektřiny. Tento text se zaměřuje na možnosti výroby, které jsou dnes technologicky dostupné a dají se v ČR využít.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaké cesty mohou dovést Česko k bezemisní elektřině?

2023-02-24T00:00:00+00:00

Jedním z klíčových kroků k dosažení uhlíkové neutrality je dekarbonizace výroby elektřiny. Nebude snadná ani rychlá – i pro bohaté evropské státy představuje významnou technologickou a ekonomickou výzvu na dalších 20 až 30 let. Proto potřebujeme porozumět nástrahám, které nás na této cestě čekají, a mít jasnější představu, kam vlastně chceme dojít. Jak se má česká a evropská elektroenergetika změnit? Základní průzkum tohoto složitého terénu nabízí následující text.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co je Zelená dohoda pro Evropu?

2022-12-20T00:00:00+00:00

Snad žádný evropský dokument nepřitáhl v posledních letech v Česku tolik mediální pozornosti jako Zelená dohoda pro Evropu. A nesklidil tolik kritiky. Výzkumy přitom odhalily zajímavý paradox, že European Green Deal sice nemalé části české veřejnosti vadí, ale jen málokdo tuší, co se v něm vlastně píše. V tomto textu proto přinášíme přehled toho nejdůležitějšího a přidáváme k němu užitečné souvislosti.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Zachytávání, ukládání a využití uhlíku

2022-09-29T00:00:00+00:00

Carbon capture and storage (CCS) je proces, při kterém je zachytáván CO₂, který je následně uložen, aby neunikl zpět do atmosféry. Jedná se o potenciálně klíčový nástroj pro mitigaci změn klimatu a je součástí většiny scénářů k dosažení klimatické neutrality.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Extrémy počasí a klimatická změna

2022-09-20T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Požáry vegetace a jejich souvislosti s klimatickou změnou

2022-08-19T00:00:00+00:00

Jako požáry vegetace, nebo také přírodní požáry (wildfires/bushfires), se označují nekontrolované požáry lesů, křovin nebo suché trávy, které vzplály ve volné přírodě (např. zapálením bleskem) nebo byly úmyslně či neúmyslně založeny lidmi. Na světě je požáry ročně postižena plocha okolo 4 milionů km², ale charakter požárů je velmi různý v různých oblastech. V afrických savanách a stepích Asie a Jižní Ameriky jde především o rozsáhlé požáry suché trávy, v lesích Severní Ameriky a Sibiře o požáry hustých jehličnatých lesů, v tropických oblastech pak o vypalování deštného pralesa.

V České republice, zejména vzhledem k hustotě osídlení a charakteru krajiny, nedosahují požáry vegetace tak velkých rozsahů jako v jiných evropských zemích. V ČR jsou typicky postiženy desítky hektarů ročně, ve Francii nebo Švédsku se postižená plocha pohybuje v řádu desítek tisíc hektarů za rok.

Ukazuje se, že v souvislosti s klimatickou změnou roste riziko vzniku požárů prakticky ve všech částech světa.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů v EU podle sektorů

2022-07-14T00:00:00+00:00

Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO₂ ekvivalentu) v EU za rok 2023 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Evropské unie je 3 228 mil. tun (údaj z roku 2023). V přepočtu na obyvatele to je 7,21 tun CO₂eq/obyvatele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jaký vliv má klimatická změna na extrémy počasí

2022-06-23T00:00:00+00:00

V důsledku změny klimatu jsou extrémní meteorologické události v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. Pravděpodobnost výskytu však nestoupá u všech extrémů stejně a navíc se v některých částech světa změny projevují více než jinde.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Extrémy počasí a klimatická změna. Jak o nich mluvit a psát

2022-06-23T00:00:00+00:00

S každou další událostí spojenou s extrémním počasím se znovu vynoří podobné otázky: Je dnes takových pohrom víc než dřív? Jsou silnější? A je to kvůli změně klimatu? Někdy ano a někdy ne. Zveřejňujeme český překlad Kompasu pro novináře, publikace dvou renomovaných britských klimatologů, jejímž cílem je udělat v těchto otázkách jasno – stručně shrnout nejnovější vědecké poznatky a poskytnout vodítko novinářům, kteří o extrémních událostech a klimatické změně informují veřejnost.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak souvisí extrémní počasí v Česku s klimatickou změnou?

2022-06-23T00:00:00+00:00

S rostoucí frekvencí a intenzitou extrémních meteorologických jevů se veřejnost stále častěji ptá, jak tyto události souvisejí se změnou klimatu. Čeští odborníci na jednotlivé typy extrémů komentují v následujícím textu příklady z nedávné doby.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Evropské fondy a financování klimatických opatření v ČR

2022-06-06T00:00:00+00:00

Podle analýzy Centra pro dopravu a energetiku bylo v České republice na prokazatelně prospěšná klimatická opatření alokováno v období let 2014–2020 pouze 13 % finančních prostředků z evropských fondů. A to navzdory tomu, že cíl pro dané období stanovený Evropskou komisí činil 20 %.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co je taxonomie EU

2022-05-13T00:00:00+00:00

K dosažení klimatických cílů bude potřeba velký objem jak veřejného, tak soukromého kapitálu. V rámci Evropské unie by mobilizaci soukromého kapitálu měla napomoci právě taxonomie, neboť přináší klasifikaci udržitelných a klimatu prospěšných aktivit.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proč dnes příroda tak rychle přichází o svou rozmanitost?

2022-04-01T00:00:00+00:00

Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub a kvapem ubývá mnoha dalších. Tempo tohoto vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let. Co přesně se děje a jaké jsou hlavní příčiny tohoto procesu ve světě i v Česku?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Světové emise a závazky k uhlíkové neutralitě

2022-03-30T00:00:00+00:00

89 % světových emisí oxidu uhličitého pochází ze států, které směřují k uhlíkové neutralitě. Těchto států je již 150. Státy, které svůj závazek k uhlíkové neutralitě zatím nepředstavily, se naproti tomu podílí na 8,1 % světových emisí. 2,9 % emisí pak připadá na mezinárodní námořní a leteckou dopravu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Finance z fondů EU na klimatická opatření v ČR

2022-03-26T00:00:00+00:00

Česká republika v následujících letech obdrží z fondů EU bezprecedentní objem financí na klimatická opatření. Tyto prostředky budou podle ceny emisních povolenek odpovídat 900 až 1 100 miliardám korun a budou směřovat do mnoha oblastí: od obnovitelných zdrojů energie a komunitní energetiky přes zlepšování energetické účinnosti až po udržitelné zemědělství a další.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak se na trhu stanovuje cena elektřiny?

2022-03-02T00:00:00+00:00

Cena elektřiny na velkoobchodním trhu je výrazně proměnlivá. Podle jakého mechanismu se stanovuje? A proč je tak citlivá na změnu v ceně jediné položky – zemního plynu?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů v EU v letech 1990–2023

2022-01-24T00:00:00+00:00

Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO₂ ekvivalentu) v Evropské unii v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 4,9 miliard tun CO₂eq, klesly celkové emise EU o jednu třetinu na 3,2 miliardy tun CO₂eq v roce 2023.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co je Fit for 55

2022-01-20T00:00:00+00:00

Fit for 55 je balíček legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést k 55% snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Fit for 55: přehled opatření

2022-01-20T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Elektřina na Slovensku: výroba, spotřeba a emise

2022-01-10T00:00:00+00:00

Přehled výroby elektřiny podle zdrojů, souvisejících emisí CO₂eq a spotřeby elektřiny podle sektorů. Uhelné a plynové zdroje měly v roce 2019 20% podíl na výrobě elektřiny, ovšem stály za naprostou většinu emisí v rámci slovenské elektroenergetiky.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030?

2021-12-06T00:00:00+00:00

Společná vize pro evropské lesnictví je v čase klimatických změn velmi důležitá: máme-li mít v budoucnu v Evropě lesy zdravé a odolné, je potřeba, aby státy co nejvíc spojily své síly – kůrovec ani sucho geopolitické hranice určitě respektovat nebudou. A i když lze samozřejmě diskutovat o tom, nakolik takovouto společnou vizi přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030, jisté je, že někde musíme začít a že čím dříve se do toho pustíme, tím lépe pro naše lesy i pro všechny, kdo jsou na jejich existenci závislí.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Kde jsou v Česku lesy?

2021-11-26T00:00:00+00:00

Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy. Nejvyšší lesnatost najdeme v okrajových pohořích, nejnižší je v Polabí a nížinných úvalech.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co jsou to klimatické finance?

2021-11-09T00:00:00+00:00

Pojem „klimatické finance“ označuje závazek rozvinutých států finančně přispívat rozvojovým zemím, aby dokázaly lépe zvládat klimatickou změnu a její dopady.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak v následujícím století hospodařit v českých lesích?

2021-11-07T00:00:00+00:00

Klimatické podmínky se v Česku mění a dopady jsou zřetelně vidět. Chceme-li tu mít zdravé lesy, musíme v nich začít hospodařit jinak, než bylo v posledních dvou stoletích běžné: potřebujeme lesy, které se dokáží měnícím se klimatickým podmínkám přizpůsobit. Co všechno je nutné změnit? Jak zajistit, aby byl les zdravý, odolný a plný života – a zároveň jsme měli možnost jej dál využívat, ať už k produkci dřeva nebo třeba trávení volného času? Funkce lesa a hlavní výzvy, před nimiž stojí lesníci v 21. století, v základních obrysech přibližuje následující text.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Lesnatost v přírodních lesních oblastech

2021-11-04T00:00:00+00:00

Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy. Nejvyšší lesnatost najdeme v okrajových pohořích, nejnižší je v Polabí a nížinných úvalech.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Lesnatost v krajích

2021-11-04T00:00:00+00:00

Lesy pokrývají 36,8 % území ČR, ale procentuální zastoupení lesů v jednotlivých krajích se liší. Z krajů (mimo Prahu) je nejméně zalesněný Jihomoravský (29,7 %) a nejvíce Karlovarský kraj (49,4 %).

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Kolik jehličnatého lesa bylo vytěženo v krajích?

2021-10-25T00:00:00+00:00

Naprostou většinu těžby v letech 2016–2020 tvořila nahodilá těžba, která je převážně spojena s kůrovcovou kalamitou. Těžil se hlavně smrk a nejvíce postižen byl Kraj Vysočina a také Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Plocha jehličnanů vytěžená v letech 2016–2020

2021-10-25T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Plocha těžby lesů v krajích v letech 2016–2020

2021-10-25T00:00:00+00:00

Naprostou většinu těžby v letech 2016–2020 tvořila nahodilá těžba, která je převážně spojena s kůrovcovou kalamitou. Těžil se hlavně smrk a nejvíce postižen byl Olomoucký kraj a kraj Vysočina.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Kdo jsou hlavní aktéři klimatických jednání a jaké jsou jejich pozice?

2021-10-20T00:00:00+00:00

Státy světa se pravidelně setkávají v rámci mezinárodních jednání o ochraně klimatu. Zatím poslední velké setkání se konalo v listopadu roku 2023 v Dubaji. Důležitou roli při těchto jednáních hrají nejen velké či bohaté státy, ale také skupiny afrických států nebo aliance malých ostrovních států. A zatímco jedni hledají, jak emise snižovat co nejpohodlněji, pro jiné jde doslova o přežití jejich obyvatel. V tomto textu se podrobněji podíváme na rozdílné podmínky, se kterými do klimatických jednání vstupují jednotliví aktéři.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Aktéři klimatických jednání

2021-10-17T00:00:00+00:00

Přehled aktérů mezinárodních klimatických jednání na základě dat o emisích skleníkových plynů, HDP, spotřebě elektřiny a velikosti populace ukazuje, že jednotliví aktéři vstupují do těchto jednání s různými výchozími podmínkami. Ty pak ovlivňují jejich vyjednávací pozici.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proč umírají české jehličnaté lesy?

2021-10-06T00:00:00+00:00

Na mnoha místech v Česku umírají jehličnaté lesy. Někde najdeme místo vzrostlého lesa jen rozlehlé holiny, jinde dosud kmeny mrtvých smrků či borovic trčí smutně k nebi. Co se to s našimi lesy děje? Jakou roli v tom hraje kůrovec a jakou klimatická změna a další faktory? A co je potřeba dělat, pokud chceme tento neblahý trend zastavit?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Cesta k nízkouhlíkové společnosti

2021-08-18T00:00:00+00:00

Hledáme cestu k dosažení stavu, kdy většina lidí na planetě bude žít spokojený život a přitom společnost jako celek bude mít v podstatě nulové emise skleníkových plynů. Jakou roli v tom mohou sehrát jednotlivé části společnosti?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co jsou zprávy IPCC a jak vznikají?

2021-08-06T00:00:00+00:00

Vždy jednou za několik let vychází tzv. Hodnotící zpráva IPCC, zásadní dokument v oblasti dosavadního výzkumu klimatické změny. Skládá se z několika částí, které jsou zveřejňovány postupně. Co tyto reporty obsahují, kdo je sestavuje a jaké „novinky“ v nich najdeme?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Uhlíkový rozpočet ČR

2021-07-21T00:00:00+00:00

Pokud by ČR měla nést férový podíl na snižování emisí skleníkových plynů, měla by pro naplnění Pařížské dohody do roku 2030 snížit emise o 84 % oproti roku 1990 (resp. o 75 % oproti roku 2018).

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Závislost oteplení na budoucích emisích CO2

2021-07-21T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Koncept: Uhlíkový rozpočet

2021-07-21T00:00:00+00:00

Podobně jako rodinný rozpočet na dovolenou udává, kolik peněz je celkově možné utratit v průběhu dovolené, globální uhlíkový rozpočet říká, jaké množství CO₂ může ještě lidstvo vypustit, aby nebyla překročena určitá hodnota globálního oteplení.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak různé varianty snižování emisí ovlivní oteplení

2021-07-21T00:00:00+00:00

Exponenciální snižování emisí vedoucí k dosažení uhlíkové neutrality v roce 2075 způsobí stejné globální oteplení jako lineární snižování emisí, které povede k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Jinými slovy: z hlediska diskuze nad opatřeními spojenými se snižováním emisí je celkový uhlíkový rozpočet mnohem důležitější než datum dosažení uhlíkové neutrality.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Empirické důkazy vlivu CO₂ na klima

2021-07-02T00:00:00+00:00

Ve vědecké komunitě se dnes všeobecně přijímá, že současná změna klimatu je způsobena zvyšováním koncentrací skleníkových plynů v atmosféře, a to zejména oxidu uhličitého. Toto přijetí je dáno množstvím empirických důkazů, z nichž některé si představíme v následujícím textu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Vývoj světových cen elektřiny podle zdrojů

2021-06-24T00:00:00+00:00

Srovnání vývoje sdružených nákladů na výrobu elektřiny v modelových velkých elektrárnách (tzv. utility-scale) od roku 2009 do roku 2025, především z hlediska technologií a trhu. Do ceny nejsou započteny dotace, ceny emisních povolenek ani náklady spojené s vyrovnáním nestálosti zdrojů. V grafu jsou zobrazeny obnovitelné zdroje, které mají v České republice největší potenciál rozvoje.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Potenciál větrné energie v ČR

2021-06-16T00:00:00+00:00

Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR odhaduje, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby země v roce 2019.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Potenciál solární energie v ČR: střechy a fasády

2021-06-16T00:00:00+00:00

Studie společnosti EGÚ Brno odhaduje, že instalací solárních elektráren na všech technicky vhodných střechách a fasádách v Česku bychom pokryli až 27 % spotřeby elektřiny v roce 2019.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak fungují evropské emisní povolenky?

2021-06-13T00:00:00+00:00

Evropské emisní povolenky jsou účinným prostředkem při snižování emisí a jsou klíčové pro dosažení budoucích emisních cílů EU.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Stav lesů ČR

2021-06-10T00:00:00+00:00

Informace o českých lesích a jejich stavu jsou roztříštěny mezi soukromé i státní organizace, české i zahraniční zdroje. Tato rešerše poskytuje základní vhled do organizací zabývajících se správou českých lesů a poskytováním informací o nich. Dále poskytuje odkazy na souhrnné studie a grafiky, na projekty zpracovávající interaktivní mapy a data o lesích.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

McKinsey: Scénář transformace elektroenergetiky ČR

2021-06-07T00:00:00+00:00

Studie McKinsey hledá nákladově efektivní scénář dosažení snížení emisí v ČR o 55 % do roku 2030 a poté klimatické neutrality do roku 2050. Modeluje přitom vývoj nejen v energetice, ale i v průmyslu, zemědělství, dopravě a dalších odvětvích. Ukazuje, že dosažení těchto cílů v ČR je realistické a většina vynaložených investic se vrátí.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emisní závazky států

2021-05-12T00:00:00+00:00

Evropská unie a dalších 194 signatářů Pařížské dohody prezentovalo svoje národní závazky s cílem snížit emise skleníkových plynů na svém území. Většina zemí nad rámec těchto národních závazků, zpravidla cílících na rok 2030, deklarovala i dlouhodobější závazky – nejčastěji tzv. net-zero emise v roce 2050. Mezi státy, které termín klimatické neutrality (net-zero emise) zatím neohlásily, patří Írán a Mexiko.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co přesně znamená uhlíková neutralita?

2021-05-11T00:00:00+00:00

O tzv. uhlíkové neutralitě či net-zero lze v poslední době slyšet často – z úst představitelů řady zemí i nadnárodních firem. Obvykle se mluví o roce 2050, do něhož je třeba uhlíkové neutrality dosáhnout, máme-li udržet nárůst globální teploty pod hranicí 1,5 °C. Co přesně tento závazek dosáhnout v součtu nulových emisí skleníkových plynů znamená a v čem může být chápán rozdílně, vysvětluje následující text.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Souvislost koncentrace CO₂ a globálního oteplování

2021-05-01T00:00:00+00:00

Z historických dat i modelování budoucího vývoje plyne, že oteplování planety je (přibližně) přímo úměrné nárůstu koncentrací CO₂ v atmosféře. Přesněji řečeno: každé zvýšení koncentrací CO₂ o 10 ppm (parts per million) vede k nárůstu teploty zhruba o 0,1 °C.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak moc se oteplí, když se zvýší koncentrace CO₂?

2021-05-01T00:00:00+00:00

Čím vyšší koncentrace CO₂ v atmosféře, tím vyšší teplota planety. Zvýšení koncentrace o 10 ppm (parts per million) způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C. Tento přibližný vztah je užitečný k mnoha úvahám a odhadům budoucího vývoje, nicméně jde pouze o aproximaci. V následujícím textu se zaměříme na jasnější pochopení, v čem je vztah jen přibližný a jakou roli hrají další skleníkové plyny nebo setrvačnost klimatu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proč umírají korálové útesy?

2021-04-03T00:00:00+00:00

Pro Středoevropana mají nádech exotiky: šnorchlování, teplé moře a pestrobarevná podívaná, která se jen tak neomrzí. Je nám líto, že pomalu mizí, ne každý však ví, že ztrácíme mnohem víc než jen potěšení během dovolené – korálové útesy hrají zásadní roli v tom, jak se daří životu v moři (ale i na zemi). Jaké jsou jejich vyhlídky? A jak konkrétně jsou zasaženy probíhající klimatickou změnou?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Světové emise CO₂ z fosilních paliv a výroby cementu

2021-02-26T00:00:00+00:00

Světové emise CO₂ ze spalování uhlí, ropy a plynu narostly za posledních 60 let čtyřnásobně. K dosažení uhlíkové neutrality bude potřeba, aby klesly prakticky na nulu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jakou roli hrají emise CO₂ z výroby cementu v klimatické změně?

2021-02-13T00:00:00+00:00

Kdyby byl cementárenský průmysl státem, byly by jeho emise třetí největší na světě, hned po Číně a USA. V roce 2015 způsobila výroba cementu přibližně 2,8 miliard tun CO₂, tedy asi 8 % světových emisí. To je zhruba čtyřikrát více než letecká doprava. Můžeme očekávat, že díky rozvoji měst bude poptávka po cementu a betonu ve světovém měřítku dále narůstat. Pro naplnění cílů Pařížské dohody bude zároveň nutné dramaticky snížit emise z výroby cementu, což se zatím příliš nedaří.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Jak ovlivňuje dýchání člověka, živočichů a rostlin koncentrace CO2 v atmosféře?

2021-02-13T00:00:00+00:00

O oxidu uhličitém jsme většinou slyšeli poprvé na základní škole. Z přírodopisu si zřejmě pamatujeme, že vzniká při hoření a při dýchání. V souvislosti s klimatickou změnou se o CO₂ mluví jako o skleníkovém plynu a řeší se snižování emisí CO₂. Kolik oxidu uhličitého člověk vydechne za den? Jak moc tedy přispívá 7 miliard lidí svým dýcháním k růstu koncentrací CO₂? A jaký vliv má dýchání ostatních živočichů a rostlin?

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Mezinárodní klimatické dohody

2021-01-23T00:00:00+00:00

Časová osa zachycuje klíčové události světového úsilí v ochraně klimatu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Největší emitenti v ČR v roce 2023

2021-01-20T00:00:00+00:00

Téměř polovinu roční produkce skleníkových plynů vypustí několik desítek producentů – elektráren, železáren, cementáren a rafinerií. Většina z nich se nachází v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Data jsou k roku 2023.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emisní scénáře pro naplnění Pařížské dohody

2021-01-06T00:00:00+00:00

Udržet nárůst teploty v mezích, které nezpůsobí rozsáhlou destrukci životního prostředí, vyžaduje radikální snížení emisí. Scénáře, které vedou k nárůstu globální teploty do 1,5 °C oproti předindustriálnímu období, počítají se snížením emisí CO₂ na polovinu do roku 2030 a dosažením uhlíkové neutrality do roku 2050. Kdybychom se spokojili s omezením oteplení na 2 °C, znamená to snížit emise o čtvrtinu do roku 2030 a uhlíkové neutrality dosáhnout kolem roku 2070.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Srovnání scénářů transformace elektroenergetiky ČR

2020-11-20T00:00:00+00:00

Srovnání pěti nedávných scénářů pro transformaci české elektroenergetiky do roku 2030. Scénáře se radikálně liší ve svém dopadu na snížení emisí skleníkových plynů souvisejících s výrobou elektřiny. Stejně tak se scénáře liší zaměřením a použitou metodikou.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Co je scénář transformace elektroenergetiky

2020-11-20T00:00:00+00:00

Scénář transformace elektronergetiky ukazuje potenciální budoucí stav produkce elektřiny, jaké zdroje budou používány a jaký bude potřebný instalovaný výkon. Tato grafika ilustruje, jak vypadá jeden z možných přístupů k tvorbě takového scénáře.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Ember: Scénář transformace elektroenergetiky ČR

2020-11-19T00:00:00+00:00

Studie Ember zkoumá možnou proměnu české elektroenergetiky do roku 2030. Konkrétně zkoumá variantu ukončení provozu všech českých uhelných elektráren a uhelných tepláren. V tomto rámci pak hledá nákladově optimální výstavbu a provoz elektráren. Studie ukazuje, že i takto ambiciózní scénář je myslitelný, vyžaduje ale výrazné tempo rozvoje solárních, větrných i záložních plynových elektráren.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

BloombergNEF: Scénář transformace elektroenergetiky ČR

2020-11-19T00:00:00+00:00

Studie BloombergNEF zkoumá možnou proměnu české elektroenergetiky do roku 2030. Tato studie modeluje nákladově nejvýhodnější vývoj. Počítá při tom se stávají úpravou emisních povolenek a nepředpokládá žádné další politické zásahy, které by cenu uhlíku zvyšovaly. Studie ukazuje, že vývoj s nejnižšími celkovými náklady také současně výrazně snižuje emise skleníkových plynů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

NECP: Scénář transformace elektroenergetiky ČR

2020-11-19T00:00:00+00:00

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NECP) popisuje český příspěvek k cílům EU na snižování emisí, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti. Tato grafika shrnuje proměnu české elektroenergetiky do roku 2030 podle tohoto plánu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Energynautics: Scénář transformace elektroenergetiky ČR

2020-11-19T00:00:00+00:00

Studie Energynautics zkoumá možnou proměnu české elektroenergetiky do roku 2030. Konkrétně analyzuje dopady ukončení provozu českých uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů na elektrizační soustavu ČR. Závěrem je, že stabilita sítě není zásadní překážkou pro přechod od uhlí k obnovitelným zdrojům.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Studie transformace energetiky

2020-11-18T00:00:00+00:00

Studií věnujících se transformaci energetiky je mnoho a přístupů, jak takové studie zpracovávat, je taktéž nemalé množství. Tato rešerše podává přehledné shrnutí klíčových studií v oblasti energetiky pro Českou republiku. Studie jsou seřazeny chronologicky od nejnovější po nejstarší.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů Slovenska podle sektorů

2020-10-14T00:00:00+00:00

Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO₂ ekvivalentu) na Slovensku za rok 2023 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí Slovenska je 36,27 mil. tun. V přepočtu na obyvatele to je 6,68 t CO₂eq na obyvatele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů v ČR v letech 1990–2023

2020-10-09T00:00:00+00:00

Vývoj emisí skleníkových plynů (v tunách CO₂ ekvivalentu) v ČR v jednotlivých sektorech lidské činnosti během let a jejich relativní změny. Od roku 1990, kdy dosahovaly 196,9 mil. tun CO₂eq, klesly celkové emise ČR na 103,5 mil. tun CO₂eq v roce 2023.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Historie výzkumu skleníkového efektu

2020-10-03T00:00:00+00:00

Skleníkový efekt je zkoumán více než 100 let. První výpočty síly skleníkového efektu se objevily v devatenáctém století, měření a výpočty v průběhu dvacátého století je dále zpřesnily.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Adaptační strategie České republiky

2020-09-25T00:00:00+00:00

Adaptační strategie České republiky je dokument shrnující dopady změny klimatu na život v České republice a předkládá sjednaná adaptační opatření, jejichž cílem je zmírnění dopadů změny klimatu. Naše infografika poskytuje shrnutí nejdůležitějších aspektů národní adaptační strategie v souvislosti s jednotlivými oblastmi dopadů, odkazuje na zdroje mapující dopady jednotlivých projevů změny klimatu, ukazuje příklady již existujících opatření. Mezi zásadní adaptační opatření patří mimo jiné také průřezové nástroje týkající se všech oblastí dopadů (úprava podnikatelského prostředí), ekonomické nástroje (poplatky, fondy a finanční podpora, ekoznačení, zelené veřejné zakázky, pojištění proti škodám), podpora vědy a výzkumu a také zapojení veřejnosti, vzdělávání, výchova a osvěta.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Potenciál vybraných způsobů snížení emisí v ČR

2020-09-07T00:00:00+00:00

Srovnání jakou část emisí mohou v tuto chvíli ovlivnit lidé radikální změnou své spotřeby a jakou část emisí může ovlivnit stát systémovými změnami. Nejvyšší potenciál má změna energetického mixu, skrze odstavování hnědouhelných elektráren a nahrazování zdroji energie s nižší emisní intenzitou.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Schematická mapa klimatické změny

2020-08-24T00:00:00+00:00

Klimatická změna není jen nárůst teploty – jde o souhrnný pojem pro řadu vzájemně provázaných jevů. Změna jednoho faktoru, například zvýšení koncentrace CO₂ v atmosféře, vyvolává dlouhý řetězec příčin a následků.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Změna průměrné teploty planety za 22 000 let

2020-07-30T00:00:00+00:00

Zatímco v průběhu přirozeného přechodu mezi dobou ledovou a meziledovou trvalo planetě Zemi oteplení o 1 °C více než tisíc let, nyní se vlivem člověkem vypouštěných skleníkových plynů ohřála o 1 °C za méně než sto let. Podle předpovědí se od současných teplot do konce tohoto století planeta oteplí ještě o dalších 0,5–3 °C, v závislosti na množství emisí skleníkových plynů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Cykly koncentrací CO₂ a O₂ v atmosféře

2020-07-30T00:00:00+00:00

Graf ukazuje takzvanou Keelingovu křivku, tedy nejdelší souvislý záznam vývoje koncentrací CO₂ v atmosféře.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Uhelný phase-out ve státech EU

2020-06-01T00:00:00+00:00

Stav uhelného phase-outu v zemích EU ke konci ledna 2022. Hodnoty produkce elektřiny z uhlí jsou uváděné v kWh na osobu za rok.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Výroba elektřiny ve světových regionech

2020-06-01T00:00:00+00:00

Vývoj celkové vyrobené elektřiny ve světě podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2024, včetně údajů pro hlavní světové regiony. Hodnoty jsou uváděné v TWh za rok.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Výroba elektřiny na osobu ve světových regionech

2020-06-01T00:00:00+00:00

Vývoj vyrobené elektřiny ve světě v přepočtu na osobu podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2024, včetně údajů pro hlavní světové regiony. Hodnoty jsou uváděné v kWh na osobu za rok.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Výroba elektřiny na osobu v EU a Británii

2020-06-01T00:00:00+00:00

Vývoj vyrobené elektřiny na osobu podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2024 a srovnání se spotřebou pro členské státy Evropské unie a Velkou Británii. Hodnoty jsou uváděné v kWh na osobu za rok.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise

2020-06-01T00:00:00+00:00

Přehled výroby elektřiny podle zdrojů, souvisejících emisí CO₂eq a spotřeby elektřiny podle sektorů. Uhelné zdroje produkují naprostou většinu emisí v rámci české elektroenergetiky.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Tropické a ledové dny – Praha, Brno

2020-05-24T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Tropické a ledové dny v Praze-Ruzyni

2020-05-13T00:00:00+00:00

Jako ukazatel změny klimatu v ČR může sloužit i nárůst počtu tropických a pokles počtu ledových dní. Zatímco dříve bylo v Praze mnohem více dní s teplotou pod 0 °C než s teplotou nad 30 °C, v posledních letech jsou tyto počty srovnatelné.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Tropické a ledové dny v Brně-Tuřanech

2020-05-13T00:00:00+00:00

Jako ukazatel změny klimatu v ČR může sloužit i nárůst počtu tropických a pokles počtu ledových dní. V Brně je za posledních několik let více dní s teplotou nad 30 °C než s teplotou pod 0 °C.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emisní intenzity světových regionů

2020-05-13T00:00:00+00:00

Graf znázorňuje souvislosti mezi hmotnou životní úrovní obyvatel, emisní intenzitou ekonomik a ročními emisemi na osobu vybraných zemí a světových regionů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Vývoj koncentrace CO₂ a O₂ v atmosféře

2020-04-19T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů světa

2020-04-19T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů EU

2020-04-19T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů ČR

2020-04-19T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise světových regionů přepočtené na HDP

2020-03-31T00:00:00+00:00

Roční emise vybraných států a světových regionů, přepočteno v poměru k HDP a srovnáno s celkovou velikostí ekonomiky.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Mapa změny teploty mezi lety 1961–2025

2020-02-27T00:00:00+00:00

Svět se od roku 1961 oteplil přibližně o 1,3 °C, různá místa se ale oteplují různou rychlostí. Zatímco pro většinu oceánů nepřesáhlo oteplení 0,8 °C, většina pevniny se otepluje rychleji. K největšímu oteplení, které za posledních 60 let přesáhlo 5 °C, dochází v Severním ledovém oceánu.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Zpoplatnění emisí: rozšíření ve světě

2020-02-24T00:00:00+00:00

Zpoplatnění emisí skleníkových plynů není jen doménou Evropské unie – mnoho zemí světa má zavedenu uhlíkovou daň nebo systém emisních povolenek.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise světových regionů přepočtené na osobu

2020-01-20T00:00:00+00:00

Srovnání ročních emisí vybraných států a světových regionů, vyjádřeno na obyvatele i za celou populaci.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů Evropské unie

2020-01-19T00:00:00+00:00

Srovnání ročních emisí skleníkových plynů států Evropské unie, vyjádřeno na obyvatele i za celou populaci.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Srovnání mitigačních opatření

2019-12-03T00:00:00+00:00

Čtyři mitigační opatření (uhlíková daň, obchod s emisními povolenkami, poplatky a příspěvky a regulace) jsou porovnány na základě sedmi kritérií. Zpráva Mezinárodního měnového fondu ukazuje, že nejúčinnějším opatřením jsou uhlíková daň a obchodování s emisními povolenkami.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proč je oteplení o více než 1,5 °C problém? [3/3]

2019-11-04T00:00:00+00:00

Pařížská dohoda deklaruje úsilí o to, aby nárůst globální průměrné teploty výrazně nepřekročil hranici 1,5 °C. Jedním z hlavních důvodů pro stanovení této hranice je riziko překročení tzv. bodů zlomu (tipping points). Při oteplení nad 2 °C se blížíme pravděpodobným bodům zlomu mnoha velkých planetárních systémů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proč je oteplení o více než 1,5 °C problém? [2/3]

2019-11-04T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Proč je oteplení o více než 1,5 °C problém? [1/3]

2019-11-04T00:00:00+00:00

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů světa

2019-10-28T00:00:00+00:00

Poměrové srovnání ročních emisí regionů světa a přepočet na obyvatele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Sternova zpráva

2019-10-16T00:00:00+00:00

Sternova zpráva je ekonomickou analýzou dopadů klimatických změn a nákladů a přínosů opatření na snížení emisí skleníkových plynů z roku 2006. Ukazuje, že přínosy silných a včasných opatření výrazně převyšují jejich náklady a ignorování klimatických změn povede ke snížení hospodářského růstu. Zpráva doporučuje investovat do opatření na snížení emisí cca 1 % HDP ročně, tedy podstatně méně než odhadované náklady na adaptaci a škody na hospodářství, pokud k radikálnímu snížení emisí nedojde. (Odhady nákladů na adaptaci a škody při scénáři business-as-usual jsou 5–20 % celosvětového HDP). Zpráva se dále zaměřuje na nejúčinnější opatření pro snížení emisí skleníkových plynů.

Hlavní závěry

Okamžitá a účinná opatření na zmírnění klimatických změn se z ekonomického pohledu jednoznačně vyplatí. Z dlouhodobého pohledu se jedná o strategii umožňující budoucí hospodářský růst a při vhodném provedení nebude omezovat růstové ambice rozvojových, ale ani rozvinutých zemí. Odhadovaná cena dopadů klimatických změn, pokud emise radikálně nesnížíme, je v rozsahu 5–20 % každoročního celosvětového HDP (hrubého domácího produktu), oproti tomu náklady na snížení emisí skleníkových plynů jsou přibližně 1 % HDP. Čím dříve potřebná opatření přijmeme, tím levnější bude jejich cena.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Charneyho zpráva

2019-08-22T00:00:00+00:00

V roce 1979 vědci publikovali zprávu o dopadech zvyšujících se koncentrací CO₂ v atmosféře. Výsledky této studie se ukázaly být přesné a byly od té doby mnohokrát potvrzeny mnohem přesnějšími metodami. Již tehdy vědci v úvodu psali o nebezpečí setrvačnosti klimatického systému

Hlavní závěry

Hlavním výstupem zprávy je odhad tzv. citlivosti klimatu, tedy průměrné změny teploty povrchu Země při zdvojnásobení koncentrace CO₂. Vědci dochází k závěru, že „…pokud dojde ke zdvojnásobení koncentrace CO₂ v atmosféře a dosažení termodynamické rovnováhy, dojde k oteplení o 2 °C až 3,5 °C, s vyššími nárůsty v severních zeměpisných šířkách.“ Moderní odhady citlivosti klimatu na základě mnohem přesnějších modelů i historických pozorování docházejí ke stejným hodnotám.
Zpráva popisuje skleníkový efekt, i když toto slovní spojení ještě přímo nepoužívá: „…hlavní efekt zvýšení koncentrace CO₂ je větší absorpce tepelného záření zemského povrchu a v důsledku nárůst teploty vzduchu v atmosféře. Silnou pozitivní zpětnou vazbu vytváří pak související nárůst koncentrace vodní páry, která je ještě silnější absorbér tepelného záření…„ Vědci dále kvantifikují radiační působení při zdvojnásobení koncentrace na 4 W/m² a konstatují, že metody výpočtu radiačního působení byly již tehdy potvrzeny laboratorními měřeními i satelitními měřeními.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů států EU

2019-08-22T00:00:00+00:00

Poměrové srovnání ročních emisí 27 členských států EU a přepočet na obyvatele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Pořadí států EU podle emisí skleníkových plynů

2019-08-22T00:00:00+00:00

Vztah mezi celkovými ročními emisemi jednotlivých států EU a jejich přepočtem na obyvatele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Vývoj koncentrace CO₂ v atmosféře

2019-08-13T00:00:00+00:00

Od průmyslové revoluce rostou koncentrace oxidu uhličitého vysoko nad hodnoty, které byly na planetě během posledních 800 000 let, výrazně zvyšují skleníkový efekt a způsobují globální oteplování. Data pochází z analýzy ledovcových vrtů EPICA v Antarktidě a z přímých měření na Mauna Loa na Havaji.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Vývoj světové teplotní anomálie

2019-08-03T00:00:00+00:00

Planeta je nyní o přibližně 1,3 °C teplejší než v tzv. předindustriálním období, tedy v letech 1850–1900. To je však průměrná hodnota teplotní anomálie pro celou planetu – většina míst na severní polokouli je dnes oproti referenčnímu období teplejší o 2–3 °C.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Trend nárůstu teplot v ČR v jednotlivých měsících

2019-07-23T00:00:00+00:00

Průměrná roční teplota v České republice narostla za posledních 61 let o 2,03 °C. Trendy v oteplování jednotlivých měsíců jsou však různé. Nejvíce se oteplilo v prosinci, lednu, červenci a srpnu – tyto měsíce se mezi roky 1961 až 2021 oteplily o více než 2,7 °C.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Srovnání emisí skleníkových plynů na obyvatele

2019-07-23T00:00:00+00:00

Srovnání emisí některých zemí EU přepočtených na obyvatele (jednotka jsou tuny CO₂eq na obyvatele), zobrazeny podle sektorů.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Průměrná roční teplota v ČR

2019-07-20T00:00:00+00:00

Průměrná roční teplota v České republice narostla za posledních 64 let o 2,3 °C.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Průměrná teplota v ČR v jednotlivých měsících

2019-07-20T00:00:00+00:00

Srovnání teplot jednotlivých měsíců dekád 1961–1970 a 2016–2025. Největší rozdíl mezi teplotami byl v prosinci, lednu, březnu a únoru. Průměrná roční teplota se přitom od roku 1961 zvýšila o 2,3 °C.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.

Emise skleníkových plynů v ČR podle sektorů

2019-07-20T00:00:00+00:00

Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO₂ ekvivalentu) v ČR za rok 2023 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun (údaj z roku 2023). V přepočtu na obyvatele to je 9,56 t CO₂eq/obyvatele.

Více informací naleznete v plné verzi na našem webu.